📩 Jeden e-mail a všechno je jinak V pátek po běhu jsem otevřel telefon a čekala tam zpráva z finančního úřadu. V předmětu něco o vymáhání nedoplatku. A úplně automaticky přišla reakce, kterou asi zná každý. Šok, napětí, scénáře v hlavě. Kolik to bude? Desítky tisíc? Statisíce? Na co jsem sakra zapomněl? A najednou bylo zajímavé sledovat, co se se mnou děje. Ještě jsem...
Nedávno jsem byl pozvaný na rozhovor od Lucie Mynářové, která se věnuje typologii Socionice. Bavili jsme se o mém životě, o tom, co dělám, co je moje práce, co mi dává smysl. Vytvářím prostor pro to, aby se lidi mohli proměňovat a já s nimi. A ten prostor je naprosto fyzický – Centrum Červeněves Na první pohled to vypadá, že „jen“ zajišťuju...
Původně jsem si myslel, že série o odporech bude mít jen tři díly. Jenže čím víc o tom přemýšlím, tím víc mi dochází, že potřebuje ještě jeden – čtvrtý díl. A vlastně tím tu sérii můžeme uzavřít. Začal jsem si totiž víc všímat jedné věci. Jak často v životě bojujeme za věci, které vlastně vůbec nejsou naše. A jak strašně nás...
Minule jsem psal o odporech. O tom, jak se mi spustil starý program vůči otci a jak snadno si do obyčejné zprávy promítnu něco, co tam vlastně vůbec nebylo. Bylo na to hodně reakcí. Hodně z vás mi psalo, že to znáte. Že taky máte ty svoje „programy“, které se spouští rychleji, než stihnete říct mindfulness. A já jsem nad tím...
Moje osobně velké téma. Troufnu si říct, že jsem mistr odporů. A nedávno jsem dostal krásnou praktickou lekci – přímo na Srazu Hustých mužů. Sedím na pokoji, mám domluvené focení, další program, chci si něco připravit… a přijde zpráva od kolegy lektora: „Michale, pojď do jídelny.“ Tečka. Žádné vysvětlení. A ve mně to naskočí. „Ani omylem tam nejdu!“ „Co po mně chce?“...
