Původně jsem si myslel, že série o odporech bude mít jen tři díly. Jenže čím víc o tom přemýšlím, tím víc mi dochází, že potřebuje ještě jeden – čtvrtý díl. A vlastně tím tu sérii můžeme uzavřít. Začal jsem si totiž víc všímat jedné věci. Jak často v životě bojujeme za věci, které vlastně vůbec nejsou naše. A jak strašně nás...
Minule jsem psal o tom, že změna začíná přijetím výchozího bodu. Že dokud popírám, kde právě jsem, tak se jen točím v kruhu a hádám se s realitou. Jenže ono to jde ještě hlouběji. Jedna věc je být v odporu vůči práci. Druhá věc je být v odporu vůči sobě. A úplně nejhlubší je být v odporu vůči tomu, odkud jsem vyšel. A tohle...
Minule jsem psal o odporech. O tom, jak se mi spustil starý program vůči otci a jak snadno si do obyčejné zprávy promítnu něco, co tam vlastně vůbec nebylo. Bylo na to hodně reakcí. Hodně z vás mi psalo, že to znáte. Že taky máte ty svoje „programy“, které se spouští rychleji, než stihnete říct mindfulness. A já jsem nad tím...
Moje osobně velké téma. Troufnu si říct, že jsem mistr odporů. A nedávno jsem dostal krásnou praktickou lekci – přímo na Srazu Hustých mužů. Sedím na pokoji, mám domluvené focení, další program, chci si něco připravit… a přijde zpráva od kolegy lektora: „Michale, pojď do jídelny.“ Tečka. Žádné vysvětlení. A ve mně to naskočí. „Ani omylem tam nejdu!“ „Co po mně chce?“...
